Vancouver – oceán, hory a déšť

Proč Kanada a Van

Kanada pro mě vždycky hodně znamenala. Byla to země, do které jsem se chtěla podívat především kvůli přírodě, ale i poznat, jestli vše, co se říká o Kanaďanech a jejich vřelém přístupu. je pravda. Už poprvé, když jsem strávila letní prázdniny v Torontu, mě Kanada dostala a bylo jasné, že tam nejsem naposledy. Vancouver však nebyl první město, do kterého jsem měla v plánu vyrazit na svůj druhý výjezd (“Erasmus”), ale nakonec se z něho vyklubalo to nejlepší, jaké jsem si mohla přát.

Těžký start – ale co tě nezabije, to tě posílí

Říká se, že co tě nezabije, to tě posílí. Musím říct, že začátek mého dobrodružství v Kanadě byl poněkud náročnější. Každý, kdo chce vyjet takhle ven, musí být ready na to, že ho čeká hodně papírování a zařizování předtím, ale i v momentu, kdy se tam dostane, vždycky je co řešit. S tím jsem počítala. Bohužel v momentu odjezdu ještě stále strašák covid lítal venku a komplikoval, co se dalo. Tedy i přes povinné očkování nebyl jistý odlet a hlavně ani to, co se stane v momentě příletu. Vlastně jsem neměla jistého vůbec nic. Jela jsem hned po novém roce. Jediné, co jsem měla byl jeden kufr a batoh a plán ubytování na první týden, nic víc. Zkrátka se všemi zkouškami před Vánoci, aktuálními podmínkami karantény a dovolenkujícími koordinátorkami v Kanadě, prostě víc zařídit nešlo. No nic, přišel čas a já vyrazila na cestu za velkou louži na druhou stranu světa.

Pod hrozbou karantény jsem vylezla z letadla a šla vstříc novým zkušenostem. Jako zázrakem jsem prošla kontrolou bez označení T (povinný test na covid) a ocitla se před letištní halou s nasvíceným velkoměstem před sebou a tunou sněhu pod nohama. Dobrodružství začalo.

První týden boje o přežití jsem strávila sama spolu s učebnicí makroekonomie na kraji města pokrytého sněhem. Nicméně zvládla jsem se doklouzat do obchodu a zpět i dodělat poslední zkoušku na VŠE. Nebudu vám lhát, byl to týden na dvě věci. Dalším úskalím bylo vyřešit bydlení. Ve Vancouveru je celkem vysoká poptávka a málo míst, ale kdo hledá, ten najde. Já měla to štěstí, že jsem narazila na skvělé ubytování u těch nejlepších spolubydlících, které jsem nakonec sehnala přes komunitu Čechů a Slováků ve Vanu. Vytvořili jsme si na těch pár měsíců svou vlastní nahradní rodinku.

SFU: pohodová škola, velmi založená na týmové práci a učitelé dávají přednost tréninku praxe před teorií

Zajímá vás co školy v Kanadě? Simon Fraser University je na první pohled chladná kostka betonu a pokud jste jako já a nelibujete si v brutalismu, nebude se vám ze začátku vůbec líbit. Nicméně SFU netvoří pouze ty betonové stěny, ale především lidi se kterými se tam setkáte. SFU je velmi aktivní univerzitou a poskytuje skvělé možnosti všem studentům. Učitelé jsou úžasní, nebo alespoň ti, kteří učili mě. Mají bohaté praktické zkušenosti a velmi blízko ke studentů, takže nečekejte jen vážené akademiky, ale hlavně lidi, kteří se s vámi chtějí podělit o jejich zkušenosti ze života či práce a kteří vám chtějí předat něco, co se vám může do budoucna hodit nejen v profesním životě. Počítejte s mnoha projekty a aktivními hodinami.

Cestování po BC – hikes, lyže

Britská Kolumbie je klenot Kanady, to se dobře ví. Každý výlet byl prostě nezapomenutelný. Pokud budete mít tu možnost jet, tak jeďte. Navštivte kde co, rozhodně se to vyplatí. Nejlepší na Vancouveru je, že se nachází mezi horami a oceánem. Vždycky je co dělat a když zrovna nechcete na hike do hor, kde tedy za mě každý schod stojí za ten výhled na konci, můžete strávit odpoledne na pláži a dýchat vzduch oceánu. Určitě doporučuji vyrazit i na lyže, pokud jste příznivci lyžování.

Počásko – sněží, ale hlavně prší, jaro je jedna rozkvetlá nádhera a ačkoli všichni straší se zimou, tak je tam líp než v Praze 😀

Připravte si deštník! Ne nadarmo se Vancouveru říká Raincouver. V únoru a březnu prší téměř furt. Nejdřív je to otravné, ale pak si zvyknete. Prostě jdete ven tak či tak. Někteří z místních to řeší tím, že si vezmou kraťasy a žabky, já si koupila nepromokavou šustku a bylo vyřešeno. Vlastně je to praktické. V tom období je hodně projektů ve škole a midtermy, takže vás alespoň netahá sluníčko od počítače. Jinak se sice jedná o Kanadu, ale Vancouver je položen jižněji než Praha, takže zima není krutá, ale pokud se vydáte jako já v tomto čase do Alberty, doporučuji se vybavit, -37°C už celkem zima je. Naopak v dubnu se připravte na krásně rozkvetlé třešně po celém městě. Prostě střídání ročního období má něco do sebe.

Kanada je láska na celý život – pozor na to!

Je hodně věcí, na co si dát při studiu v zahraničí pozor, ale nejhorší a nejméně zmiňovaný problém je, že tam necháváte kousek sebe. Návrat zpátky je pro mě z jakéhokoliv místa vždycky náročný. Navzdory těžkému začátku byl odjezd domů tou nejtěžší částí pobytu, ačkoli návrat zpět přinesl také spoustu krásných věcí. Vancouver se stal mým druhým domovem a láskou na celý život a bude mi vždycky chybět.

A klišé o Kanaďanech je pravda – jsou úžasní, ale tak jako u všeho se najdou i výjimky 😀

Autor: Míša J.