Tři měsíce v USA aneb Jak jsem si splnila svůj americký sen

Moje americké dobrodružství začalo více než 16 hodinovou cestou z Prahy do Chicaga. Tam jsem strávila dva dny se zástupci z ELCA (Evangelická luteránská církev v Americe) a ostatními mezinárodními vedoucími v rámci International Camp Counselor Program. Na místě byli i bývalí američtí táboroví vedoucí, kteří nám přiblížili prostředí amerických táborů, jejich běžný denní program, typické aktivity a hry. Další den od brzkých ranních hodin už jsme postupně odlétali do místa konání našich kempů. Mě čekal let do Eugene v Oregonu. Na letišti mě přivítala Jenny, ředitelka letních programů Campu Lutherwood Oregon, a svezla mě do mého dočasného domova obklopeného lesy a potokem. 

První víkend v Oregonu byl naprosto úžasný! Smočila jsem nohy v Tichém oceánu, ochutnala místní specialitu – clam chowder, šla na místní luteránské bohoslužby do kostela Emmaus v Eugene, vyrazila na procházku kolem peřejí a vodopádů a strávila Memorial Day piknikem u přehrady a zmrzlinou z Dairy Queen. Po tomto prodlouženém víkendu se do areálu kempu vrátili jeho celoroční zaměstnanci, a tak jsem i já přiložila ruku k dílu. Pomáhala jsem s inventurou pomůcek k programům, s uspořádáním promo předmětů v táborovém obchůdku, s úklidem ošetřovny a koupelen. Také jsem zkoušela funkčnost všech (!) fixek.

Hlavním důvodem mé cesty do Oregonu ale bylo vykonávání služby chatkového vedoucího po celou letní sezónu. Jednotlivé turnusy probíhaly vždy od nedělního odpoledne do čtvrtečního večera, v pátek se uklízelo a v sobotu jsme (většinou) měli volno. V průběhu léta se na táboře vystřídaly různé věkové skupiny dětí od 5 do 18 let. Ozvláštněním byly víkendové rodinné tábory a rekreace žen. Jako vedoucí jsem byla zodpovědná za chatku dětí téměř po celý den a noc. Vedla jsem seznamovací hry, dohlížela na ranní i večerní hygienu, doprovázela tábornice na jednotlivá jídla během dne, (spolu)vedla dopolední „Discovery“ – povídání o tom, co se dělo během biblického programu, čtení pasáží z Bible, reflexe a případně doprovodné aktivity. Také jsem během odpoledního volnočasového bloku často zajišťovala nějaké rukodělné aktivity nebo chodila na túry kolem kempu se skupinkou zájemců.

Tábor byl velmi odlišný od těch, které znám z Česka (což jako dlouholetá táborová vedoucí mohu posoudit). Celý areál byl vybavený krásnými dřevěnými chatkami s klimatizací, bazénem, lukostřeleckým areálem, horolezeckou stěnou i několika ohništi. Stolovalo se ve velké jídelně s profesionálně vybavenou kuchyní. Táborníci museli všude chodit alespoň po třech (kdyby se jednomu něco stalo, tak druhý zůstane s ním a třetí běží pro pomoc), měli jsme krycí názvy pro počůranou postel i momentálně ztracené dítě, všechno bylo naplánované na minuty, takže jsem kvůli tomu všemu zažila lehký kulturní šok, ale brzy jsem si na všechno zvykla. Na konci se mi dokonce dostalo uznání od managementu i samotných tábornic. Věta: „You’re the best counselor I’ve ever had!” mě opravdu potěšila. 😊

Po závěrečném úklidu po skončení všech turnusů jsme byli “propuštěni”. Já osobně jsem zůstala v USA o něco déle a procestovala jsem Kalifornii (Lake Tahoe, San Francisco, Bakersfield) a z LA letěla do Seattlu, kde jsem strávila 3 dny, než jsem sedla na letadlo zpět do Evropy.

Během mého pobytu v USA jsem se seznámila se spoustou skvělých lidí vesměs z luteránského církevního prostředí a měla možnost povídat o sobě, své rodině, církvi, zemi i hlavním účelu mé cesty za oceán. Moc děkuji za tuto příležitost a s radostí mohu říct, že to pro mě bylo léto plné učení, poznávání, osobnostního rozvoje a zábavy!

Autorka: Markét