Tradice Milevských maškar

Tradice Milevských maškar

Maškarní průvody mají v Milevsku tradici již od roku 1862. I díky tomu byl milevský maškarní průvod v loňském roce zapsán na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR. Dalším důvodem je množství masek. První zápis do České knihy rekordů byl zaznamenán v roce 2011 s 629 maskami a od roku 2016 drží Milevsko rekord s 1248 maskami. A jaký tedy byl 157. ročník?

To, že se blíží maškary, poznáte v Milevsku snadno. Nejen, že se všude objeví poutače a plakáty, ale výlohy obchodů se začnou plnit krátkými veršíky na téma maškary. Ať už jsou více či méně zdařilé, je jich plné město. Proto mě nikterak nepřekvapilo, když jsem ve čtvrtek 28. února potkala v centru města asi 15 lidí v různých převlecích s letáčky v ruce a rozvernou náladou. Tradiční zvaní na maškarní merendu je příležitost k bližšímu a komornějšímu seznámení s maškarami oproti samotnému průvodu.

V pátek pak proběhl Bakusův průvod. Zástupce masek, tradičně dobrý voják Švejk, si od starosty převzal klíč od města, což se muselo patřičně oslavit v milevském Domu kultury.

Nejdůležitější část celých oslav proběhla v sobotu. Už od rána se na milevském náměstí konal trh se zabijačkovými specialitami, chybět nesměly ani regionální produkty z Toulavy. Celé město žilo čilým ruchem, ze všech kuchyní voněly koblihy a po poledni se začaly u Kulturního domu scházet první masky. Ve dvě hodiny odpoledne pak vyšel průvod čítající 842 masek.

Každý ročník Maškarního průvodu má určité téma, které provází celé oslavy. Letos se slavilo zapsání do výše zmíněného Seznamu. A jak lépe slavit, než s přáteli ze všech koutů republiky ale i ze zahraničí. V průvodu jsme tedy mohli vidět i maškary ze Studnice, které jsou zapsané na Seznamu nemateriálního světového dědictví lidstva UNESCO, Piešťanské čerty, švýcarské muzikanty z Münchenbuchsee nebo maškary ze spřátelených Hustopečí. Vedle těchto významných velikánů se průvodu zúčastnilo i množství neméně významných okolních obcí a vesnic.

Jméno Bakus už tady zaznělo. Kdo to tedy je? Bakus je takový obětní beránek. Vždy jede na voze, který uzavírá celý sobotní průvod. Tato ikonická postava je pak na náměstí obviněna ze všech špatných věcí, co se v Milevsku za celý rok udály, a utopena v kašně na náměstí. Následně se pak znovu zrodí, aby mohla být další rok zase usmrcena.

O průvodu by se dalo mluvit nekonečně dlouho, ale kdo nezažil, nepochopí. Celou atmosféru vám snad aspoň přiblížíme několika fotkami od milevské fotografky Terezy Jedličkové (heslo: Cufr) a oficiálním after movie. Rozhodně vám ale už teď můžeme doporučit maškary příští, které se budou konat 22. 2. 2020.

autor: Kačka