Studium u jižních sousedů
Na začátku letošní roku jsem se vydala na svůj již druhý Erasmus. Pro studium v zahraničí jsem si tentokrát vybrala sousední zemi Rakousko, a to proto že jsem se chtěla zdokonalit ve druhém jazyce. Studovala jsem sice v angličtině, ale byla obklopena němčinou ze všech stran. Snažila jsem se ji používat co nejvíc v každodenním životě – např. při nákupu nebo vyřizování dokumentů na úřadě, zároveň jsem se přihlásila na předsemestrální i semestrální kurz němčiny, které přijímací univerzita nabízela. I toto bylo jedno z kritérií pro výběr školy. Nakonec jsem zvolila univerzitu Johannese Keplera v Linzu. Do Linzu se dá pohodlně dostat přímým vlakem z Prahy, a pokud člověk zakoupí lístek v předstihu, vyjde ho jednosměrná jízdenka velmi levně.
Jaký je Linz jako město? Moderní, multikulturní a živý, kde žije velká spousta mladých lidí. Ve městě se nachází několik univerzit, různá muzea (za zmínku stojí muzeum moderního umění Lentos nebo „muzeum“ umělé inteligence Ars Electronica) a několik velmi důležitých továren pro rakouský průmysl. V centru žije spousta cizinců, kdežto většina Rakušanů se pomalu stěhuje do okrajových částí. Linz není tolika historický jako třeba Praha, i přesto se zde nachází několik kulturních památek – zámek ze 14. století nebo třeba poutní místo Pöstlinberg, kam se můžete nechat vyvézt tramvají. Linz vnímám jako vstupní bránu do Alp.
Samotný kampus JKU mi byl během Orientation Days prezentován jako výjimečný díky tomu, že se téměř všechny budovy univerzity nachází na jednom místě (podoba americkému způsobu), avšak v porovnání s VŠE mi to nepřijde nijak extra výjimečné. Uprostřed kampusu se nachází malý rybníček a park, což je velmi příjemné, pokud si potřebujete mezi hodinami odpočinout, nebo přebíháte při výuce mezi jednotlivými budovami. Koleje jsou v docházkové vzdálenosti od školy. Výhodou je, že si student může vybrat ubytování dle svých preferencí a finančních možností mezi několika kolejemi.
Na začátku pobytu výuka probíhala online, protože bylo ještě poměrně dost nakažených koronavirem. Rakousko je obecně striktnější než ČR co se týče hygienických pravidel. Rozvolňovat se začalo mnohem později než doma, a také to probíhalo pomalejším tempem. Nicméně záhy byla všechna výuka prezenční, což mě potěšilo. Systém výuky oproti VŠE je rozdílný. V podstatě žádné zkouškové neexistuje. Už během zápisu předmětů víte, kdy vám předmět skončí a kdy proběhne zkouška. Předměty trvají jinak dlouho. Některé začaly v březnu a byly vyučovány po celý semestr až do června. Jiné byly vyučovány třeba měsíc nebo jen pár dní. Výuka některých předmětů byla uskutečňována v pátek a během víkendu, protože je vedli vyučující z praxe. Většina předmětů, které jsem měla zapsané, byla hodnocena na základě seminárních prací, takže jsem jich za semestr musela vypracovat poměrně dost.
Co mě během pobytu zklamalo bys systém (ne)fungování ESN, což je za mě velká škoda. ESN v Linzu existuje a údajně před covidem fungovalo dobře, bohužel po pandemii už se činnost nerozjela, a tak během semestru nebyla uspořádána jediná akce z iniciativy ESN. ESN založilo alespoň skupinu pro výměnné studenty na WhatsAppu, kde jsme se mohli navzájem kontaktovat. Naštěstí na půdě školy probíhaly i jiné akce organizované dalšími školními spolky. Kdybych měla ještě jet na jiný pobyt, více bych si pohlídala, nejen zda existuje ESN, ale i jak funguje, co pořádá za akce, výlety apod. Při mém prvním pobytu v zahraničí místní ESN fungovalo velmi dobře a až nyní při druhém pobytu jsem pochopila, jaká je to ohromná výhoda a konečně jsem to pořádně ocenila.
V Rakousku jsem stihla navštívit spoustu míst, avšak věnovala jsem se spíše poznávání přírody a turistice, protože města jako Salzburg, Vídeň nebo Hallstatt jsem viděla již dříve. V okolí Linzu jsem jezdila na kole, vystoupala jsem po ferratě na Traunstein, několikrát se koupala v různých jezerech a užívala si jízdy na paddleboardu. Navštívila jsem také třeba národní park Gesäusee nebo město Graz. Za 5 měsíců pobytu toho bylo hodně.
Jsem ráda, že se mi podruhé dostalo příležitosti studovat v zahraničí. Komukoliv bych doporučila využít možnosti a vyjet jak na bakaláři, tak na magistru. Člověka to v životě ohromně posune vpřed. Nejen že poznáte zvyky a život ve vybrané zemi, ale díky spolužákům z dalších zemí poznáte vlastně kus světa.
Terka S.
