Katedru cestovního ruchu povede Pavel Černý

Pavla Černého dnes, 1. listopadu, jmenoval děkan Fakulty mezinárodních vztahů (FMV) Josef Taušer vedoucím Katedry cestovního ruchu s pětiletým funkčním obdobím. Pavel Černý působí na Vysoké škole ekonomické (VŠE) od roku 2014 jako akademický pracovník ve výuce projektového řízení se zaměřením na ESI fondy (Evropské strukturální a investiční fondy, pozn. redakce), také jako trenér házené a projektový manažer. V jeho bohaté profesní kariéře je mimo jiné předsedou Místní akční skupiny Mezilesí, z. s. nebo poradcem se zaměřením na strategické financování v soukromé i veřejné sféře. Na VŠE absolvoval bakalářské studium na Fakultě mezinárodních vztahů (FMV), obor Mezinárodní obchod, a magisterské studium na Fakultě podnikohospodářské (FPH), obor Podniková ekonomika a management. Doktorský titul získal na FMV v oboru Obchodní a mezinárodní hospodářské právo.

V současné době se věnujete především projektovému managementu fondů Evropské unie (EU). Jak jste se dostal k cestovnímu ruchu? Souvisí Vaše dosavadní práce nějak s cestovním ruchem?

Projektovému managementu a fondům EU se věnuji takřka 20 let. Je to stěžejní kámen mé profesní kariéry. V nemalé míře se věnuji také regionálnímu rozvoji, ať už v pozici předsedy MAS Mezilesí, dříve jako vedoucí strategie pro místní rozvoj MAS Mezilesí nebo jako člen různých orgánů jako je například Monitorovací výbor Operačního programu PIK (Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, pozn. redakce). Zabývám se také obchodem a lesním hospodářstvím. Z hlediska profesního zaměření se však cítím nejvíc jako projektový manažer.

A jak jsem se dostal k cestovnímu ruchu? Úplně stručně, na konci března jsem byl panem děkanem pověřen řízením katedry. Během profesní kariéry jsem se s oborem setkával poměrně často v rámci projektů podporovaných z ESI fondů, které měly přímou vazbu na turismus a hospitality.

V oboru cestovního ruchu jste ale nikdy nepůsobil?

Je otázkou, co znamená „působit v oboru“. Použiji paralelu s mým sportovním životem i s tím, jak vidím věci profesně. Mám za to, že nejlepší obchodní ředitel není nejlepší prodejce, který má nejvyšší výkony v prodeji. Nejlepší hráč, který dává nejvíc gólu v kariéře, není potom nejlepším trenérem. Studentům říkám, aby se na cestovní ruch, turismus, dívali v kontextu. Neexistuje jako izolovaný jev, naopak bych řekl, že je v konkurenci a interakci dalších oborů v ekonomice, a tak k němu přistupuji i já.

Nejsem sice vzděláním z oboru cestovního ruchu, na druhou stranu zdaleka ne všechny kompetence, které jsou pro tento obor, ať už na akademické půdě nebo v praxi, nezbytné, souvisí se specializovaným vzděláním v cestovním ruchu. Pokud budete chtít připravit dobrý byznys plán pro hotel, penzion nebo jakoukoliv jinou atraktivitu v rámci turismu, co je pro vás rozhodující? To, jestli někdo má vzdělání v oboru, nebo to, jestli někdo umí dobře připravit podnikatelský plán? Za mě je to právě ta druhá varianta. Vnímám, že pro studenty, kteří studují u nás na katedře a kteří budou vstupovat dříve nebo později do praxe, je klíčový mnohem širší vějíř kompetencí než ty, které získají úzkou specializací.

Vnímáte to, že jste se cestovnímu ruchu předtím nevěnoval jako svoji nevýhodu?

Řekl bych, že možná tuhle svoji „nevýhodu“, která by se zdála být v tom, že nejsem vzdělán v oboru cestovního ruchu nebo že jsem nevedl svoji cestovní kancelář nebo nepůsobil ve velkém hotelu, přetavuji ve své výhody. Je zde mnoho klíčových kompetencí, které jsem za svůj život získal a které využívám při vedení katedry a pedagogické práci.

Jaké konkrétní kompetence můžete katedře nabídnout?

Katedře nabízím zkušenosti v projektovém řízení, v regionálním rozvoji a v implementaci ESI fondů, dále své zkušenosti z obchodní praxe a analytické a manažerské dovednosti a zkušenosti z výuky. Často jsem byl ve své profesní kariéře v různých oborech u událostí, které formovaly vznik něčeho nového anebo naopak pomáhaly startovat nebo posouvat novým směrem instituce, které se ocitaly v krizi.

Charakterizoval bych se dílem jako krizový manažer, dílem jako inovátor a velkým dílem jako analytik s chutí posouvat věci dopředu. Cestovní ruch, turismus, vnímám jako multidisciplinární fenomén ve výzkumu i ve výuce a tento přístup k turismu prosazuji.

Jaké cíle jste si stanovil pro své angažmá na katedře?

V návaznosti na vizi a misi katedry jsem formuloval sedm základních principů, na kterých budou zaměstnanci katedry, ale také studenti, stavět a konat v jejich duchu. Principy jsou platné samozřejmě i pro vztahy s praxí.

Jsou tyto principy někde zveřejněny? Můžete nám je prozradit?

Samozřejmě jsou veřejné a rád je tímto sdílím. Otevřenost je pro mne základem efektivní spolupráce, budu transparentní nejen ke svým kolegyním a kolegům, ale také ke studentům. Pro zmiňovaných sedm principů jsem si z projektového řízení vypůjčil zkratku „SMART“ a rozšířil akronym na „SMARTIT“. A jaké významy se skrývají pod jednotlivými písmeny?

T jako „trend-setting“. Nesmíme se bát stanovovat nové trendy, i přesto, že se jeví z pohledu dosavadní praxe v oboru jako revoluční a převratné.

I jako „inovace“. Buďme inovativní jak ve své akademické a vědecké činnosti, tak i ve výuce.

T jako „team“. Buďme týmoví hráči, navzájem jako kolegové, ve vztahu ke studentům, v rámci celé fakulty a VŠE. Z dosavadního působení na katedře jsem zjistil, že katedra působí a vystupuje vůči okolí velmi uzavřeně. Nemáme své zástupce v orgánech, jako je například Akademický senát FMV (AS FMV). Neprobíhají spolupráce s ostatními katedrami nebo fakultami na projektech a mohl bych jmenovat řadu dalších dílčích oblastí.

A jako „above average“ nebo „adding value“. Zamýšlejme se, co  a komu jako akademici skutečně přinášíme za přidanou hodnotu. Měřítkem by pro nás měly být jiné katedry a fakulty. Inspirujme se metodami environmentalistů nebo přírodovědců. Hledejme inspiraci ve vědeckých metodách například v lékařství. To nás může posunout dopředu.

M jako „měřitelnost“. Nebojme se srovnání a sebehodnocení. Podívejme se na sebe kriticky. Stanovme si měřitelné cíle, ke kterým budeme směřovat.

Jedná se pouze o vysvětlení některých principů, kompletní seznam principů najdete na konci článku nebo si je můžete přečíst v publikované vizi na webu katedry (pozn. redakce).

Čeho byste chtěl dosáhnout, abyste si mohl říci, „tak a teď jsem spokojený s tím, jak katedra vypadá“?

Vlastně chci, aby naše jednání nějakým způsobem směřovalo k otevřenosti vnitřní a vnější, a to i mezinárodní. Abychom vytvářeli širokou komunitu ve vazbě na studijní programy. Jsem velmi rád za nastartování komunikace a spolupráce se studentským klubem CUFR, který považuji za důležitý spojující prvek akademické a studentské komunity u nás na katedře. Jedním z mých významných cílů je také systematická práce s talenty a aktivními studenty.

Myslím si, že úplně spokojený nebudu nikdy. To je motor, co mě přes různé dílčí krize a pocity zmaru žene vpřed. Pokud to vztáhnu ke katedře, katedra by měla být špičkovým, mezinárodně respektovaným pracovištěm v oblasti turismu a hospitality. Minimálně na úrovni České republiky by měla být na akademické půdě nejlepší.

Ostatně, akademika jako osobnost i jeho činnost vidím jako trojúhelník, ideálně rovnostranný. Jednou stranou je výuka a pedagogická činnost. Druhou stranou je výzkum a smluvní výzkum a tou třetí jsou právě praktická využitelnost jeho poznatků a vztahy s praxí. Podle mě je velice obtížné dosáhnout toho, aby byl každý akademik v rovnováze ve všech oblastech, ale je to ideál, ke kterému bychom měli směřovat.

Na takto vyvážených pilířích stavím i činnost katedry. Mám za cíl prohloubit výzkumnou činnost, ale relevantní, směrem ke špičkovému výzkumu. Rád bych, abychom se účastnili špičkových, ať už českých nebo mezinárodních, vědeckých i aplikovaných projektů. Rád bych, aby katedra byla doopravdy významným partnerem pro praxi, abychom udávali směr a abychom dokázali úspěšně realizovat komerční zakázky. V praxi je totiž měřítko jednoznačné. Zisk, s ohledem na udržitelnost i společenský zisk, je to, co rozhoduje o úspěchu.

Když už mluvíme o mezinárodním aspektu, plánujete zahrnout do výuky více předmětů v angličtině?

Mám to jednoznačně v plánu. Výuka v cizích jazycích, konkrétně v angličtině, je nesmírně důležitá. Přepokládám, že poroste účast zahraničních odborníků ve výuce a tím dojde přirozeně ke zvyšování podílu výuky v angličtině. Upřímně řečeno, ještě větší a naléhavější výzvou je nyní proces akreditace nových studijních programů „Turismus a Hospitality Management“ na bakalářské a magisterském stupni studia.

Proč zrovna „Turismus a Hospitality Management“? Proč se přikláníte k anglickému názvu před českým?

Rešerši jsme věnovali s kolegyněmi a kolegy několik měsíců. Rozhlíželi jsme se v tuzemsku i zahraničí a zjistili jsme, že v mezinárodním prostředí se striktně používá termín „turismus“. Německo je signifikantní příklad. Od v němčině používaného termínu „Fremdenverkehr“ se již ustoupilo a nyní se používá pojem „Tourismus“. „Fremdenverkehr“ se považuje za historický výraz.

Řekl bych, že používání pojmu cestovní ruch je poplatné situaci desítky let zpět. Když se podíváte na odbornou literaturu a na to, jak používají terminologii profesionálové v praxi, zjistíte, že turismus je zde už dávno užívaný pojem. Cestovní ruch se používá ze setrvačnosti a možná už zcela neodráží realitu. Tím, že působíme na Fakultě mezinárodních vztahů, je příklon k mezinárodní terminologii naprosto zřejmý. Vezměme si to v kontextu ostatních termínů, u kterých dnes již nikoho ani nenapadne, že se nepoužívají česky, jako jsou MICE, eventy nebo event management. Nevím o tom, že by je někdo překládal do češtiny.

Termín management už zdomácněl jak v teorii, tak v praxi, to ani nemusíme rozebírat. Možná se jeví jako nezvyklé používat termín hospitality. V mezinárodním užívání a své významové šíři více vystihuje obsah nových studijních programů. U nás jsou překlady ve smyslu „pohostinství“ nebo „hotelnictví“ zúžené a vlastně vůbec nevystihují podstatu toho, jak termín používá praxe a jak je používán na mezinárodní úrovni.

Skutečně podrobnou rešerší a mnoha rozhovory, a to nejen s českými ale také mezinárodními praktiky, jsme došli k tomu, že výše uvedené názvy reflektují nejlépe nové směřování katedry.

Co má podle Vás přinášet program Cestovní ruch na VŠE? Jaký má být profil absolventa tohoto programu?

Pojďme hovořit o nových studijních programech „Turismus a Hospitality Management“. Bakalářský stupeň má dát studentům jistotu pevného základu v oborech turismu a hospitality, který mohou uplatnit jak čistě v soukromém sektoru, tak v destinačním managementu, a koneckonců i v obecních samosprávách nebo ve veřejné správě.

Magisterský program bude v porovnání s bakalářským stupněm zaměřený více strategicky. Střední a vyšší management, vlastní podnikání, vyšší úrovně obecní samosprávy nebo veřejné správy jsou měřítkem z hlediska uplatnitelnosti absolventů. Podle toho budeme formulovat obsah výuky. Neměli bychom ustoupit od vysoké laťky nároků ve výuce, bez ohledu na to, kde se reálně absolventi v praxi uplatní.

Zmínil jste, že Vás pan děkan Josef Taušer oslovil s nabídkou pozice vedoucího Katedry cestovního ruchu již v dubnu. Proč jste tuto nabídku přijal? Co Vás k tomu vedlo?

Hlavním motivem byla výzva. Výzva reformovat, inovovat, provádět změny. Upřímně řečeno, nebyl jsem v situaci, kdy mojí vysněnou metou byla funkce vedoucího Katedry cestovního ruchu. Na druhou stranu si uvědomuji, že se jedná o velice významnou pozici na akademické půdě a podle toho k ní přistupuji.

Bezesporu jde o jednu z největších výzev mé profesní kariéry. Musím říci, že předchozí měsíce byly v této souvislosti náročné a další měsíce budou jistě také. Ale výzvu jsem přijal, protože jsem věděl, že chci katedru inovovat a měnit.

Měl jste nějaké pochybnosti, proč se ucházet o pozici vedoucího katedry?

Pochybnosti z hlediska mé kompetentnosti jsem neměl, přestože člověk pochybuje o sobě, o svých schopnostech. S tím se potýkám neustále. Myslím si, že každý soudný člověk má nějakou míru sebereflexe a pochybování k tomu patří. Je to jeden z  korektivů, který vás posouvá někam dál. V tomto ohledu necítím handicap, zejména v tom smyslu, že práci na katedře nevnímám jako one-man show. Úspěch celé katedry, stejně jako úspěch firmy nebo sportovního týmu, netvoří jednotlivec. Úspěch tvoří tým. Jsem přesvědčen a je to pro mě klíčové, že pokud budu obklopen lidmi, kterým věřím, kteří mají kompetence, zápal a nadšení pro věc, může se reforma katedry podařit. Rozhodně ne jako zmiňovaná one-man show.

Plánujete tedy změny i v pedagogickém sboru?

To je citlivá otázka. Odpovím tak, že každá transformace s sebou nese změny nejenom věcné, ale i personální.

Doposud jsme se o Vás bavili pouze jako o novém vedoucím katedry, Vy jste však i pedagog. Vyučujete nějaké předměty v programu Cestovní ruch? Kde se s Vámi mohou studenti setkat?

V zimním semestru vyučuji předmět 2CR103 Regionální politika České republiky a Evropské unie, kde se potkávám se studenty prvního semestru a jsem za to velice rád. V letním semestru budu navazovat s Udržitelným rozvojem. Studenti mě potkávají také na výuce Projektového managementu fondů EU, který se týká zejména navazujícího magisterského studia. Tam potkávám studenty z katedry, kteří si předmět zapisují jako volitelný.

Autor: Lucka