Jak se ze spontánního nápadu stalo to nejlepší rozhodnutí

Ačkoliv tu spoustu článků začíná tak, že studenti chtěli vyjet na semestr do zahraničí již od začátku studia, můj případ byl naprosto opačný.

Erasmus jsem nikdy neplánovala. Měla jsem ráda studium na VŠE, měla jsem brigádu, kterou jsem nechtěla přerušovat, měla jsem tu své blízké, od kterých se mi nechtělo na takovou dobu odjíždět a ani v angličtině jsem si nebyla jistá natolik, abych v ní skládala zkoušky.

Každopádně večer před deadlinem odevzdání přihlášek jsem si z ničeho nic řekla, proč to vlastně nezkusit. Vždyť to, že se přihlásím, ještě neznamená, že musím odjet. Navíc to pro mě byla úplně poslední příležitost, protože jsem tou dobou byla v prvním ročníku na magistru a neměla jsem v plánu prodlužovat. Vzala jsem si tedy na pomoc svého spolubydlícího, který mi poradil co a jak. Neměla jsem představu co ani kde bych chtěla daný semestr studovat. Jelikož byl ale tohle celé docela spontánní nápad, byl takový i můj výběr země. Jelikož cestuji relativně hodně, chtěla jsem jet do nějaké země, kde jsem ještě nebyla, a to ideálně v Evropě, aby mě mohli navštívit moji přátelé. Vylučovací metodou jsem tedy vybrala pár zemí, na jejichž vrcholu stálo Švýcarsko. Samotné město jsem si zvolila podle Google obrázků. To, že se nachází Lausanne ve francouzské části, aniž bych uměla francouzsky jediné slovo, mě v tu chvíli moc nezajímalo. Hlavně, že se město nachází u jezera. Poté, co jsem obdržela od VŠE e-mail, že jsem se na mojí prioritu Université de Lausanne dostala, jsem si začala zjišťovat více informací. Tohle mohlo možná před odeslaním přihlášky předcházet, uznávám.

Po celém tomto procesu jsem uznala, že teď už by byla asi škoda nejet, a proto jsem si sbalila kufry a do Švýcarska vyrazila. Na začátku jsem se bála, že vše překazí koronavirová situace a budeme muset studovat online. Naštěstí byl ale tohle po dlouhé době první semestr, kdy se konala prezenční výuka. Ve většině předmětů byla dokonce nabízena i varianta online. Studenti tedy mohli v případě nevolnosti (vlastně i v případě, že by se jim pouze nechtělo vylézt z postele) zůstat doma a výuky se zúčastnit pouze přes notebook bez jakýchkoliv penalizací. Covid nepřekazil ani výlety a další aktivity organizované ESN. Těch bylo většinou 5 do týdne a musím říci, že nelituji jediné akce, které jsem se zúčastnila (a že jich bylo). ESN je tu vážně velice aktivní a pomáhá s celým procesem socializování se. Navíc, oproti tomu, jak je Švýcarsko drahé, jsou tyto akce za hubičku. Cenový rozdíl byl obzvlášť vidět při cestování, kdy byste například za zpáteční cestu k Rýnským vodopádům za plnou cenu na vlastní pěst dali cca 3500,- Kč (přičemž cesta tam i zpátky trvá dohromady cca 6 hodin) a za cestu s ESN pouze 450,- Kč a měli k tomu i svačinku a společnost. Celou tuhle organizaci proto hodnotím na jedničku. Mimo výlety zde byly i různé aktivity typu wine and cheese, sushi night, cocktail workshop, laser tag ale i spoustu tanečních párty. Člověk se tady tedy určitě nenudí.

Co se týče školy, vybrala jsem si předměty převážně z oblasti managementu. Většina z nich fungovala na principu skupinových projektů, esejí nebo prezentací. Byl to tedy docela jiný koncept než máme na VŠE. Za mě byl tento způsob výuky určitě záživnější. Bylo to sice více práce přes semestr, ale zkouškové jsem měla až na jednu výjimku zcela volné. Na začátku semestru bylo spoustu prostoru pro navštívení různých přednášek. Předměty se oficiálně zapisovaly až po pár týdnech, a proto jste si mohli bez jakýchkoliv problémů předmět i po 3 týdnech odepsat či zapsat nějaký nový.

Nejvíce se mi tu stoprocentně zalíbila příroda, čistota, způsob žití a obecně místní atmosféra. Moje závěrečné rozhodnutí bylo založené na existenci jezera, což může znít absurdně (a že to znělo na začátku absurdně i mně), ale upřímně můžu říci, že to udělalo neskutečně moc. Když jedete na univerzitu na kole kolem pláže a v dáli přitom vidíte hory, vykouzlí vám to hned po ránu úsměv na tváři.

Ačkoliv se nejedná určitě o tu nejlevnější destinaci pro absolvování Erasmu, nebyla chvíle, kdy bych litovala, že jsem si vybrala právě toto místo.

autor: Jája