Erasmus na kole

Erasmus na kole

O Erasmu jsem snila už od prváku na střední. Začít nový život v zahraničí, vytvořit si nové zázemí, najít si nové kamarády, zkrátka vyjít ze své komfortní zóny mě vždycky lákalo. A konečně nastala ta chvíle, kdy mi přišla zpráva o přijetí. Bylo mi celkem jedno, do jaké země se podívám. Důležité pro mě bylo, abych hlavně někam vyjela. No a tak mezi asi 36 školami vyhrálo Nizozemsko, konkrétně studentské město Arnhem.

Studovala jsem na Univerzitě HAN – University of Applied Sciences, která byla přizpůsobena mezinárodním studentům.  Škola má dva kampusy, v Arnhemu a vedlejším městě Nijmegen. Spolu s dalšími 91 výměnnými studenty z 21 různých zemí jsem zde studovala Mezinárodní obchod. Semestr byl rozdělený na dvě periody, každá zakončená zkouškovém obdobím, které trvalo dva týdny a bylo následováno týdnem prázdnin.

Celkově jsem byla s výukou moc spokojená. V porovnání s VŠE byly hodiny více interaktivní a většina úkolů byla zadána v rámci skupiny. Díky tomu si člověk zapamatoval většinu věcí z hodin a na zkoušku se nemusel tolik učit. Učitelé byli velmi nápomocní ve všech směrech. Chovali se k nám jako ke kolegům, díky čemuž byly hodiny více uvolněné a přátelské.

Kromě toho na škole bylo mnoho studentských klubů, které pořádaly různé akce pro mezinárodní studenty. Mezi mé oblíbené patřil ISB, který organizoval například food festivaly, malování hrníčků, plátěnek, filmové večery a podobně.  Je to super místo, kde se dá snadno seznámit a trávit čas se svými přáteli.

Celkově je Arnhem malé město a není vůbec problém si najít kamarády a sblížit se s nimi. Město má asi 150 tisíc obyvatel a každý tu umí anglicky. Navíc spolky pořádají každý týden různé akce, ať už jde o párty, kulečník nebo sportovní akce. My jsme každý týden chodili na Silent Disco, které je asi 5 minut od kolejí.

Což mě dostává k tématu ubytování. Když jsem zjistila, že jedu do Nizozemska, trochu jsem se bála, abych našla ubytování. Volného bydlení je tam totiž pomálu a navíc je časté, že narazíte na podvodníka. Slyšela jsem dokonce, že jedna holčina musela pár dní po příjezdu spát ve stanu, jelikož byt, který si domluvila, najednou neexistoval. Už jsem se viděla někde pod mostem ve spacáku. Naštěstí v Arnhemu fungují koleje a je jich tu opravdu dostatek – jedny v centru a jedny u školy.  

Po čem se mi opravdu moc stýská je ježdění na kole. Jistě všichni víte, že kolo v Nizozemsku je jako siesta ve Španělsku. Bez toho se tam neobejdete. Kola jsou opravdu všude. O to víc považuji za úspěch to, že mě žádné nesrazilo. Místní se toho opravdu nebojí a jezdí jako šílení. Každopádně vlastnit kolo v Nizozemsku je hodně osvobozující a rychle si na to zvyknete. Dokonce zjistíte, že ani ošklivé počasí vás nezastaví.

Pozor si však dávejte na pravidla silničního provozu. Člověk si to nemusí uvědomit, ale kolo tu funguje jako každý jiný prostředek a pokuty lítají zprava zleva. A že místní policisté se v nich opravdu vyžívají. I já jsem se bez pokuty neobešla a musela jsem zaplatit 70 euro za to, že mi málo svítilo přední světlo. Což teda můj bankovní účet celkem bolelo.

Nicméně, co se týče Nizozemska jako takového, je to moc hezká země. Skoro každý týden jsme podnikali výlety. Jedny z těch větších měst, kam jsme si zajeli, byly Amsterdam, Rotterdam, Haag, Utrecht a Groningen. Musím přiznat, že díky architektuře jsou si hodně podobná. Ale všechna jsou krásná. Mně osobně se nejvíc líbil Haag, který leží u moře, Groningen a Utrecht. Utrecht vypadá jako menší Amsterdam, až na to, že je zde méně lidí a méně chaosu.

Co naopak bylo trošku nemilé překvapení, byly ceny vlaků a obecně dopravy. Ty jsou zde celkem napálené a výlet pro jednoho do Amstru vás vyjde na 34 euro. A studentské slevy tu nečekejte. Nizozemští studenti mají totiž dopravu zadarmo. Dokonce mají i na výběr mezi dopravou zdarma o víkendech či přes týden. Malý tip ale pro vás. Funguje zde i skupinový off-peak lístek, kde v počtu maximálně 7 lidí jeden zaplatí 7 euro za jednosměrný lístek. Musí to však být mimo hlavní špičku.  

Myslím si, že jsem si z Erasmu vzala, co nejvíce to šlo. Je důležité říct, že každý Erasmus může vypadat úplně jinak. Hodně záleží na místě, škole a především na lidech, se kterými trávíte čas. Já osobně musím říct, že jsem tyto věci líp vychytat nemohla. Byla jsem obklopena fakt skvělou partou lidí a stále se něco dělo. V každém případě je to zkušenost, kterou bych doporučila každému. Pomohlo mi to růst, vidět život z různých úhlů pohledu, pracovat v mezinárodním prostředí a mnoho dalšího. A i když je jeden semestr celkem krátká doba, zjistíte, jestli je práce a život v zahraničí pro vás. Jen je důležité být otevřený a vystoupit ze své komfortní zóny!

Klárka