Aupairkou ve Španělsku

Už pár let jsem plánovala vyjet na léto do zahraničí a najít si tam práci. Během mého maturitního roku jsem začala řešit, jaké jsou mé možnosti, jestli se stát animátorkou nebo si sehnat jinou brigádu v oblasti cestovního ruchu. Kvůli nejisté covidové době se mi však rozhodování trochu ulehčilo. Většina zaměstnavatelů se totiž zdráhala přijímat sezonní brigádníky a bylo jednodušší si zvolit jinou cestu. A tak přišel na řadu můj sen stát se aupairkou.

Vytvořila jsem si profil na několika webových stránkách, nasdílela svůj inzerát na Facebookových skupinách a čekala jsem, až mi někdo odpoví. Po pár videohovorech jsem měla svého favorita, ke kterému jsem pak i v létě jela. Rodinka s čtyřletým synem, o kterého jsem se měla starat, žila v baráčku kousek od španělské Malagy. První týden se zdál být v pořádku. Seznámila jsem se s rodinou, snažila jsem se sblížit s malým Izanem, který byl mimochodem pěkný číslo, a ve volné chvíli jsem objevovala Malagu. Když však přišel druhý týden, Izanova maminka se začala bát, že si na mě její syn nezvykne a že mě bude zlobit. Bohužel jsem ji nedokázala přesvědčit, že malý Izan potřebuje víc času a musela jsem si hledat novou rodinu.

Měla jsem ale štěstí. V den mého odchodu se mi ozvala nová rodina z Murcie, se kterou jsem se dohodla, že u nich strávím celé prázdniny. Rodina měla dvě děti, devítiletou holčičku a šestiletého chlapečka. Oba byli naprosto skvělí, už od začátku jsme si padli do oka a trávili spolu většinu času. Po pár dnech jsme se všichni společně přesunuli do jejich letního bytu u moře, kde jsme byli celé dva měsíce. Přes den jsem si hrála s dětmi, chodila s nimi na pláž nebo do bazénu a povídala si s nimi anglicky. Když přišli rodiče z práce, měla jsem oficiální volno, které jsem většinou trávila s místními kamarády.

Velkou výhodou pro mě bylo, že jsem se vlastně stala členem jejich rodiny, mohla s nimi trávit čas, poznávat španělskou kulturu a mluvit španělsky. Zároveň jsem měla víkendy volné a mohla jsem objevovat okolní města s kamarády.

Na práci aupair je skvělé, že si můžete vybrat kdy a kam byste rádi jeli, jak dlouho byste chtěli s rodinou být a o jak staré děti byste byli ochotni se starat. Pochopitelně ne každý je pro vás ideální, a tak je dobré nebýt svázaný představami o budoucí rodině a mít větší rozhled. Důležité je také si dopředu zjistit, zda měla rodina s aupairy zkušenosti, abyste se pak nedostali do nepříjemné situace a museli si hledat novou rodinu, jako se to stalo mně.

Díky této příležitosti jsem získala řadu nových zkušeností. Vytvořila jsem si prakticky nový život, stala jsem se samostatnější, poznala nové lidi, nové místo, našla jsem si druhou rodinu a procvičila i cizí jazyk. Děti a obecně celá rodina mi velmi přirostly k srdci. Stále si dopisujeme a na Vánoce si posíláme i balíčky. Vím, že mám u nich dveře otevřené a že kdybych cokoliv potřebovala, jsou tu pro mě.

Autor: Klárka