7. etapa S VŠE do Santiaga de Compostela
Je 30. května 2019 a netrpělivě přecházím sem a tam po nástupišti na autobusovém nádraží Florenc. Celý letní semestr jsem spolu s dalšími šesti holkami plánovala následující 4 dny tak, aby vše proběhlo bez problémů, ale kdo ví, co se může přihodit.
Konečně se ukazují první účastníci. Někteří už jsou ostřílení profíci, jiní jdou, stejně jako já, poprvé. Hlavně díky dobré náladě všech ze mě postupně padá nervozita. Směr Regensburg nás nakonec vyráží sedm.
1. den: Regensburg – Kelheim
Když hned na začátku zvolím opačný směr, začínám se bát o kvalitu svých navigačních schopností. Naštěstí chytré přístroje pomohou a s pomocí aplikace Mapy.cz se vydáváme do městečka Bad Abbach. Ještě, než poprvé staneme tváří v tvář Dunaji, posilníme se zmrzlinou v místní cukrárně. Nakonec přijde opravdu vhod, protože německým asfaltovým cyklostezkám nepomůže k ochlazení ani blízkost takového veletoku, jakým Dunaj dozajista je.
Po 27 kilometrech v nohách se cedule „Kelheim“ zdá jako fata morgana. Přesto si kolem šesté hodiny večer můžeme konečně dopřát osvěžující sprchu v pivovaru Brauerei und Gasthof Frischeisen, kde jsme ubytováni. Bodne nám jak výborná večeře, tak sklenice lahodného zlatavého moku.
2. den: Kelheim – Hagenhill
Po vydatné snídani bychom se nejradši zase vrátili do postelí, ale nedá se nic dělat, musíme vyrazit dál. Nakoupíme zásoby na další dny a pak už si jdeme prohlédnout centrum města. Projdeme jednou z městských bran a pak už obdivujeme barevnost místní architektury. Trošku nás vyděsí ubíhající čas a černá mračna nad Halou osvobození, proto se rozhodneme část trasy absolvovat na výletní lodi. Projíždíme částí Donaubruch, kde je řeka lemována až 80 metrů vysokými skalami. Vystoupíme v klášteře Weltenburg s nejstarším pivovarem na světě a po překonání řeky pomocí přívozu už pokračujeme dále po svých.
Po pár kilometrech se dostáváme na stezku Limesweg, která kopíruje původní opevnění Limes Romanus, které procházelo čtyřmi spolkovými zeměmi a mělo za úkol odrážet útoky barbarů. Po ní dojdeme až do Hagenhillu, malebné vesničky nedaleko Altmannsteinu. Opět nás čeká výborná večeře v prostředí rodinného hotýlku Gasthof Feigl.
3. den: Hagenhill – Lenting
Po konzultaci s majitelkou hotelu poněkud měníme původní trasu naší cesty. Rozhodneme se pro delší variantu, která ale prochází především lesy, a proto bude v tomto horkém letním počasí příjemnější.
Kousek za kostelíkem v Grashausenu se napojíme na jednu z mnoha oficiálně značených Svatojakubských cest. V Tettenaggeru ještě naposledy zhodnotíme naše možnosti a rozhodneme se po této stezce pokračovat i nadále. Až na krátkou zkratku po žluté nás totiž dovede až na úroveň našeho dnešního cíle Lentingu, kam nás dovede několik polních cest. Cesta je to dlouhá a úmorná, protože horko, které nás provází celé tři dny, dosahuje maxima. Povzbudí nás ale několik zastavení, která jsou věnovaná právě poutníku do Santiaga de Compostela.
Po ubytování v hostelu Ibis Budget se vydáme na večeři do nedaleké restaurace Hofmark. Začínám se obávat, zda se mi podaří dojít do cíle, protože moje chodidla jsou kompletně posázeny puchýři. Ráno moudřejší večera. Necháme se překvapit, co přinese další den.
4. den: Lenting – Ingolstadt
Po probuzení cítím, že když zatnu zuby, do Ingolstadtu prostě dojdu. V té době ještě počítám s plánovanými 7 kilometry. To, že se za celý den tato vzdálenosti nasčítá do více než dvojnásobku, mi naštěstí není známo. V Lentingu vylezeme krpál na Starý hrad, abychom zjistili, že rozhodně není hradem, který bychom očekávali. Proto už pak jdeme rovnou do Ingolstadtu. Po cestě si ještě ověříme otevírací dobu muzea Audi, kde i s vynikajícím obědem strávíme příjemné 2 hodinky.
Nemůžeme opustit Ingolstadt, aniž bychom se podívali do centra. Do odjezdu autobusu ještě pár hodin zbývá, proto neváháme navštívit kostel St. Maria de Victoria, kolem radnice a městského divadla se dostat k řece, kde je krásná vyhlídka na hrad Reduit Tilly, a odtud se přes slavný Paradeplatz přesunout na Nordbahnhof, odkud unavení odjíždíme zpátky do Prahy.
Za 4 dny jsme ušli celkem 92 km. Po celou dobu se teploty šplhaly až k tropické třicítce, útočili na nás komáři i klíšťata, dělaly se nám na nohou puchýře, od krosen nás bolela záda. Přesto mezi námi panovala dobrá nálada, vždy jsme na sebe navzájem počkali a během cesty jsme probrali první poslední.
S VŠE do Santiaga de Compostela je skvělá možnost, jak poznat nové lidi. Naučíte se vzájemné toleranci i spolupráci. Podíváte se na zajímavá místa a nemusíte se bát jazykové bariéry, protože se vždycky najde někdo, kdo vám bude ochotně tlumočit. Určitě se nebojte a pojďte do toho. Je to skvělá tradice, kterou stojí za to udržet.
autor: Kačka